
Důvodem růstu burz jsou včerejší holubičí signály šéfa americké centrální banky Jeroma Powella. Trh si jeho slova vykládá jako otevření dveří možnosti, že americká centrální banka sníží klíčovou úrokovou sazbu možná už příští měsíc, na svém červencovém zasedání. Stalo by se tak poprvé od roku 2008. Na možné uvolnění měnové politiky reaguje i zlato, které těží z rostoucí obavy trhu ze znehodnocování dolaru i z toho, že dolar nyní vůči němu není tak atraktivní investicí.
Investoři nyní v podstatě zcela věří tomu, že ke snížení sazeb dojde právě už v červenci. To povzbuzuje akcie, protože firmy i domácnosti mají obecně při nižších sazbách dostupnější úvěry, což podněcuje investice i spotřebu. Otázkou však zůstává, zda se dostupnější úvěry opravdu promítnou do růstu investic a spotřeby, a tedy i zaměstnanosti. Mnozí ekonomové upozorňují, že obchodní válka je negativní nabídkový šok, s nímž měnová politika mnoho nezmůže.
Koruna každopádně dnes vůči dolaru posiluje, z úrovně nad 22,80 za jeden dolar na nynějších necelých 22,70 za dolar. Lze předpokládat další slábnutí americké měny, i vůči koruně. Řada investorů je stále překvapena obratem, který americká centrální banka od začátku letošního roku učinila. Na přelomu roku její zvýšení sazeb způsobilo na burzách paniku a mohutné výprodeje. Uplynul půlrok a jestřábí postoj banky se změnil v postoj holubičí, aniž by se za tu dobu adekvátním způsobem změnil stav americké ekonomiky a její výhled.
Nezodpovězenou otázkou zůstane, jakou roli v nevídaném obratu americké centrální banky sehrál tlak amerického prezidenta Donald Trumpa. Ten na přelomu roku dokonce zvažoval, zda mu legislativa umožňuje šéfa banky Powella odvolat. Nyní by už jej Trump zřejmě neodvolával, i kdyby mohl. Slabý dolar a rostoucí burzy mu hrají do představ o znovuzvolení v příštím roce.
Autor je hlavní ekonom společnosti Czech Fund
(Redakčně upraveno)